Od chvíle kdy se člověk dostane do společnosti, se podle mě stává (nějakým) vzorem. Nemusí to být hned. Nemusí to být vzor kladný či záporný, ale stává se jím. Jak moc jsem já (nebo my, čtoucí tento blog) vzorem pro své okolí. Dokážu si stát za svým…

Jeden vtip a rozhovor mě přinutily dlouze uvažovat nad tímto tématem. Vtip je krátký a dlouho nezdrží… 80% českých dětí dokáže zacházet s tablem a 80% čínských dětí jej dovede sestavit… Rozhovor už byl delší. Týkal se jednoho známého a jeho nákupů…

…srdce… …tepe stále… …až do konce… …našich dní… …díky němu… …žiješ… ...dýcháš… …jsi… …myslíš… …směješ se… …miluješ… …i pláčeš… …cítíš… …bolest… …radost… …smutek… …i přátelství… …jednou… …přijde den... …a ono bít přestane… …nadobro… …zanechá zde jiná…

Den a noc se stále míjí, denně spolu tráví jenom chvíli, druhý pak pryč odchází, než opět čas výměny nadchází. Černo noci i světlo dne, vše kolem obejme, obejme i tvé paže, a černí nebo světlem tě k sobě uváže, každý okamžik vnímání, ta barva…

Jak krátký je život lidí, oproti jedné vzrostlé lípy, jak kratičký je to okamžik, a oboje čeká zánik. K nebi vztahuje každý den své dlaně, a děkuje za nový den i za ně, kdy světlo jeho pažím sílu dává, a kolem něj může růst tráva, člověk si snad ani…

Jsi tam …? Slyšíš mě…? Víš, co mám na srdci …? Víš, proč volám …? Teď… …dnes … … zítra … … pozítří … … stále…? Jsi tady…? Jsi se mnou…? I teď…? Jak to mohu vědět…? Že jsem Tě už neomrzel… …že jsi už neztratil trpělivost… …že jsi nezlomil nade mnou…

Jak jsem bojoval proti systému - musíš protože to tak bylo a o tom se nediskutuje… Při dnešní skautské okresní radě jsem jako nejmladší vedoucí ze všech zúčastněných opět způsobil mírný poprask. Jsem střediskovým vedoucím našeho “pidistřediska“ ani…

Tento článek mi leží už v hlavě několik týdnů, snad i měsíců. (omlouvám se všem, které nadpis shodující se s Havlovým filmem popudí, ale cítil jsem, že to opravdu k tomu sedí…) Je mu 87. Má rakovinu, která jej z oblasti hrudní páteře sžírá. Bojuje s…

Měsíc mi od oken svítí, A já v jeho svitu trhám kvítí, Kopretiny, zvonky a modrý drobný kvítek, Mám plné ruce jeho snítek, Nožem je všechny seříznu, Svážu je kusem trávy a obcházím diviznu, Kráčím tam, kde je vždy pokládám, Z tvé radosti, vždy…

Viděl jsem dnes oči spousty lidí, a každý ten svět jinak vidí, oči smutné i veselé, kolik toho ve vteřině pohledem proběhne, viděl jsem nezájem, vztek i lásku co na spoutání dvou (lidí) používá neviditelnou pásku, viděl jsem lesk slz a úžas nad…